Další zásahy proti kůrovci
Obsah dílu
Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský plánuje další zásahy proti kůrovci, které si „posvětil“ velmi pochybnými posudky od slovenských autorů.
Přehled dílů
Naše voda, vaše peníze
Nedej se!
České vodárenství čekají zásadní investice. Nová evropská směrnice požaduje vyšší kvalitu čištění odpadních vod a ochranu zdraví. Problémy, které se léta odsouvaly, teď musí být řešeny. Rekonstrukce vodárenství má být postupná. Náklady mohou dosáhnout desítek miliard korun ročně a je otázkou, kde tyto prostředky získat. Podle ekonoma Radka Novotného by situace v některých případech nemusela být tak vážná, kdyby vodárny zůstaly ve správě obcí a zisky neodcházely soukromníkům.
Odpady za čárou
Nedej se!
Odpad z Rakouska končí v jižních Čechách. Co s ním dál? V několika lokalitách u Českých Budějovic se v posledních letech objevují odpady dovezené ze zahraničí. Nejprve šlo o ocelářskou strusku z Lince, která byla do Česka původně dovážena kvůli specifické sanaci staré ekologické zátěže v Mydlovarech a nyní přibývají i asfalty z rakouských silnic. V Jihočeském kraji tak vznikají deponie, u nichž není jasné, jak s nimi bude dále naloženo.
Přísliby pro bučiny
Nedej se!
Bučiny v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří patří k největším a nejstarším ostrovům bukových lesů v Česku. Jejich budoucnost však ohrožuje nešetrné hospodaření, které má na svědomí i státní podnik Lesy České republiky. Sliby z roku 2023 na vyhlášení bezzásahových zón mezi tím zůstávají z velké míry nenaplněny.
Pestré toky
Nedej se!
Při silných deštích jednotná kanalizace často nestíhá a nevyčištěné splašky z ní pak mohou odlehčovacími komorami odtékat přímo do přilehlých vodních toků. Ve Volarech na Šumavě se na tento problém zaměřil ojedinělý monitoring.
Lesy, zvěř a myslivost
Nedej se!
Vláda slíbila změnu mysliveckého hospodaření a lepší ochranu krajiny před přemnoženou zvěří. Tato člověkem způsobená nerovnováha ohrožuje i obnovu lesů. Novela zákona však naráží na odpor části myslivecké veřejnosti. Jaké změny by mohla přinést? A stihne je vláda prosadit před koncem volebního období?
Naděje pro Moravskou Amazonii
Nedej se!
Už v polovině 20. století přírodovědci a lesníci navrhovali celoplošně chránit území nad soutokem Dyje a Moravy. Šance se naskytla v roce 1973 při vyhlášení CHKO Pálava, ale kvůli blízkosti kapitalistického Rakouska byl návrh smeten. Příroda čekala na ochranu dalších 50 let. Budoucí nová CHKO Soutok zahrnuje lužní lesy od Lednicko-valtického areálu po Mikulčický luh. Ochrání unikátní krajinu? Ne všichni místní se záměrem souhlasí.
Emise bez limitů
Nedej se!
Znečištěné ovzduší je největším environmentálním zdravotním rizikem v Evropě. I proto se emisní a imisní limity v EU zpřísňují. Jenže v Česku se řádně nekontroluje, zato se hodně podvádí. Například v mnoha průmyslových lokalitách dochází k překračování ročního imisního limitu pro karcinogenní benzoapyren a až 75 % vytipovaných aut nesplňuje emisní normy. Před rokem příslušná ministerstva slíbila změnu, prý k lepšímu.
Klimatická jízda
Nedej se!
Cílem Pařížské dohody o klimatu je omezit globální oteplování tak, aby nepřesáhlo dva stupně celsia oproti předindustriálnímu průměru. Minimální rámec nezbytných opatření členským státům EU vymezuje Zelená dohoda pro Evropu, neboli Green Deal. V Česku se však stala politickým strašákem. Někteří občané vnímají zodpovědné úřady jako nečinné a po vzoru západních zemí se pokusili docílit nápravy soudní cestou.
(Ne)spoutané řeky
Nedej se!
Povodí Odry po loňských povodních provádí na různých tocích ve své správě úpravy, které mají zvýšit protipovodňovou ochranu. Některá opatření však mohou lokality poškodit či ochranu zkomplikovat. Řeky nám při tom na mnoha místech ukázaly, že se lidským plánováním spoutat nenechají a z uměle narovnaných toků se na různých lokalitách přiblížily přírodě blízkému stavu. Budeme jim naslouchat?
Zemědělství na rozcestí
Nedej se!
České zemědělské krajině se stále nedaří vymanit z dědictví kolektivizace. Po sametové revoluci se nám nepodařilo navrátit k principu hospodaření rodinných farem a naší krajinu stále poškozují odvodňovací projekty, jež nezapadají do reality krajiny, která se musí vypořádat s postupující klimatickou změnou. Co je třeba udělat pro to, aby se naše krajina začala uzdravovat?
